Autoideas: Blíží se konec tuningu v Čechách?

Když mi bylo asi 20, měl jsem svoje první auto – Lancii Deltu HF Turbo. Miloval jsem jí, protože měla mnoho výborných vlastností a vychytávek. Třeba skvělá sedadla Recaro nebo osm kulatých ukazatelů všech podstatných informací včetně tlaku turba uprostřed. A také měla turbo Garrett, což v kombinaci s otevřeným blow off ventilem a celkem hlučným výfukem strašilo po večerech malé děti. A pak – byla červená a měla čtyři kulatá světla, což je samo o sobě super skoro na každém autě. A konečně, pro mladýho kluka byla celkem rychlá. Tedy až později jsem zjistil, že v podstatě jen na přímce, ty zatáčky jí prostě moc nešly. Ale to nevadí, co jsem to chtěl… jo!

Tohle se odehrávalo asi kolem roku 2000, kdy frčel „tuning“, dneska bysme řekli prasení hezkých aut nevkusnými a často nefunkčními doplňky. Já chtěl samozřejmě vylepšovat a upravovat. A tak jsem naistaloval „sportovní“ filtr sání a rozřezal výfuk. A jelikož jsem si brutální „détémáckou“ koncovku přivařoval sám, brzo mi upadla. Bylo to samozřejmě dobře. Vůbec mi nedocházelo, že je to nějak špatně. Auto líp nejelo, jen řvalo. Což, takové pouštění alarmů okolních aut v ulici má jistě své kouzlo, ovšem to vyprchá v okamžiku, kdy přestanete být sobečtí a lhostejní hajzlíci.

Můj další tuning spočíval kromě vyložených píčovin v podobě červeně sprejovaných rámečků budíků a výdechů topení a diodek pod autem také v zásahu do základního, nádherného tvaru první delty. Já totiž zavařil zadní víko kufru! Znáte to, aby bylo „hladké“. Jenže autu to prostě neslušelo a já se teď směju, jak jsem byl naivní, že jsem investoval čas, energii a peníze do toho, abych zkurvil dokonalý italský design…
A pak audio. Mě to nikdy v autě moc nehrálo (v Hachi není rádio, proč?), takže jsem se tenkrát spokojil s nějakou shitkou Sony, kterou jsem koupil samozřejmě zbytečně draho. Prostě mladá lamička, navíc důvěřivá a naivní. A v neustálém obdivu ke starším „kolegům“ tuningářům, kteří už měly dávno ztůněná céra a preludy… Trochu jsem jim sice se „špagetou“ nezapadal do „rejžovýho“ krámu, ale to mi nějak nevadilo. Milujeme auta a úpravy, ne?

Jaký hrál soundtrack? Nevím, vždycky jsem byl hodně na kytary, ale k tomuto se hodí snad i Scooter… no ty vole, sám se divím, co mě to napadá! :)
Nic, pokračujeme dál. Koupil jsem ještě kola, pěkná s límcem, ta jediná se na ní opravdu hodila. A byla bílá… No vypadala prostě báječně, jezdil jsem na srazy, kde jsem pravidelně nechával prohořet přední kolečka (no dneska se fakt sám sebou bavím!!!) s pocitem, že je to hrozně cool. Ještě jsem možná nevěděl, co je to KARDAN.
S Lančkou to byla velká láska, která skončila trapně. Když začala holka dost reznout, dal jsem ji vyvařit, protože to neumím a jsem línej než abych to zvládnul. Vyvaření pohoda, ale furt jsem se nějak nemohl dostat k laku, takže jsem celou polorozdělanou lásku prodal za směšnejch 15 000 Kč. No ubohý, dneska to vidím jako velké osobní selhání, že jsem svou práci nedokončil. Ale ty hektolitry chlastu, miliony piv, tvrdá muzika, mejdany, holky a to všechno další mě taky bavilo… :) Takže se nelze divit, že jsem vzhledem k punkové povaze dal přednost momentálním zážitkům a prožitkům před poctivou prací, na jejímž dlouhém konci by byl výsledek, který by za něco stál. Tak to prostě bylo, napadá mě soundtrack: kapela Degradace, song 3653… :) už to hraje! Škoda, že to neslyšíte.

Nedodělání Lančky mělo i další důvod – už jsem totiž koupil Zlatou, což je Toyota TE71 ve verzi GT. Asi jste ji někdy viděli, s jednou fotkou co zatím mám, se chlubím, kde to jde. Každopádně tuto kapitolu soukromého výlevu uzavřu tím, že vám sdělím, že zítra jede od klempíře do lakovny. Tentokrát to dám! A bude originální a krásná, jak ji mistři na dálném východě v roce 1982 stvořili (tedy skoro, tak hezky to asi nedám…).
A teď ten tuning. Na srazy už nejezdím dlouho, jen se spíš občas zasměju či podivím, když potkám na silnici něco fakt ujetýho. GTI kult v Německu mi příjde OK, decentní úpravy kastle, ale výrazné snížení a kola s límcem. Možno dle chuti doplnit o skořepinky či rámek, trochu ledu a citrónu…

I „krysí“ styl je dobrej, takový evropský boro auta. Sáňkám a starejm kufrům na střeše golfu (nebo i punta!) s orezlou kapotou, bílými boky pneumatik a mechem ve spárách se zasměju a řeknu si: „Jo, to je fakt styl.“ Ale okřídlené laguny? Nebo si představte CR-X s napáchanými světly z alfy 159!!! Nekecám, jedna tu jezdila… Čubička, to jsem jí měl tak rád, když měla ty svoje hranatý voči… Je toho určitě víc, každému se vybaví něco trochu jiného. A pak se to převrátí a vy vidíte na videu Bosozoku auta a jste v prdeli… Ani nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Je to něco tak mimo naše konzervativní evropský chápání, že se mi ta exotika prostě líbí. Třeba udělat v tomhle stylu škodovku stovku.. :) S výfuky by si člověk pořádně vyhrál – mohly by vést naopak dopředu a končit ještě před maskou!

V posledních letech podle mého názoru tuning upadá. A je to možná tím, že ho tolik nesleduji, možná že naopak scéna roste. Co víme? Rozvíjí se třeba sběratelství ještěrčích ocásků? Když do toho nejste zapálení, stejně nevíte, jestli jo nebo ne. Ať tak či tak, tuning se mění. Stále více v módě jsou kromě brutálních audiosystémů, které si v pohodě dají k večeři místní diskoklub, takzvaní „folios“. Ano, u nás jezdí kluk s toledem (či nějakým „licenčním“ autem tam odtud) a má přes celou kastli fólii jako německý tank v zimě. A bez maskování a velkých kol, možná z audiny, by na to autě nebylo nic zajímavého, v podstatě byste si ho ani nevšimli (jako doslova).

Líbí se vám to? Já nevím, vždycky si vzpomenu na zlaté X6 a stříbrné (jako leštěný hliník) A8 co jezdí po Prahe. A přemýšlím, jaké pohnutky chtěl zmíněný „pacient“ svým tuningem vyjádřit. Tomu asi nejde o zachování laku při následném prodeji jako třeba taxikářům.
Co se dneska tůní? Já jsem samozřejmě spíš pro funkční úpravy podvozku, brzd a motoru, což se jistě dělá dost. Ale co vizuál? Nemyslím teď strejdy z Kauflandu, co na přední nárazník přivrtají ty odporné diodové pásky pro denní svícení… To je kapitola sama pro sebe, neviděl jsem snad ani tři auta, na kterých by to vypadalo dobře. Když výrobce vybavil auto světlomety, proč to měnit? Myslíte, že si „ušetříte“ žárovky nebo baterku… Bože, taková kravina.

Kromě fólií na všem možném se využívá hodně hra barev – třeba někomu připadají IN zářivě zelená ohromná kola na modrém autě, já tohle respektuju jen u driftovacích bestií. Decentní nárazník s lepším přívodem vzduchu, jo, proč ne. Křídla??? Nene, už zmizela, naštěstí. Ona třeba i zmiňovaná Honda Prelude čtvrté generace prostě vypadá líp bez něj. Křídlo se hodí na závoďáky, kde dává smysl a je potřebné. Jaj, hned se vybaví Skupina B v rallye, dnes už snad jen mýtycká vozidla, která milujeme a potřebujeme alespoň občas slyšet a vidět.

Nějaký závěr? Vývoj tuningu je patrný ve všech ohledech. Souvisí i s tím, jaká auta se upravují (čím dál modernější a novější). Předpisy a kontroly omezily některé úchylárny, ale někdy nás ochránci zase prudí za věci, které by mohly nechat být. Fólie jsou pro mě zvláštním prvkem, o kterém bych na svém autě nikdy neuvažoval, ale zase tolik mi to nevadí. A podle toho, co se pohybuje na silnici, mám pocit, že už lidi přestávají zavařovat kliky, vyhlazovat prohlubně a měnit to, co automobilka vytvořila po dlouhém, složitém a nákladném vývoji. Tím se dostáváme k otázce peněz – tuningář má téměř jistotu, že své „zkrásnělé“ auto nikdy nedostane ani polovinu toho, co do něj nasypal. Možná už není tolik těch, kteří by tuto velmi funkční iluzi v podobě oběživa jen tak vyhazovali oknem.
Lehký, funkční tuning je ovšem někdy téměř nutností – vezměte si propadlá kolečka, třeba taková čtyřková Supra má snad nejobyčejnější sériová kola na světě. Ty bych tam taky nenechal. Ovšem kola, to je na dlouhou debatu, to řešíme všichni. Staré známé rčení praví, že právě kola dělaj auto (ale ne ty od Alcaru) a to je pravda pravdoucí. Takže to pusťte lehce k zemi, ale zase ať si neprorazíte vanu (upozornění pro majitele E30…) a podběhy vyplňte límcáky. Co si víc přát? Pak se můžete pustit do toho kusu složitého železa, které máte podélně (snad) pod kapotou! :)

tagy:
Like!