Galerie: TT RS & Telnice

Hledal jsem někoho na nafocení auta. Ozval se známý, že přijede se svým pětiválcovým TT RS. Vrchařská trať (nejen) amatérských závodů je kousek. Jen ta posraná mlha. Ale co, aspoň to bude mít jinou atmosféru.

Jsem líný (nebo skromný), takže k nasvícení auta beru jen základní techniku a nastupuji. Malé, přesto robustní, Audi se skvělým hutným zvukem míří do kopců kousek za městem. Můj plán – dát pár jízdních záběrů a pak pár svícených s pohledem do údolí – se rozplývá přesně v momentě kdy vjíždíme do Telnice (ok, že bude mlha bylo patrné už když jsme vyjížděli z města a zahleděli se směrem Krušných hor, ale až na místě bylo jasné jaká bude viditelnost). Odbočujeme do údolí, projíždíme autobusovou zastávkou a dál do lyžařského střediska Zadní Telnice.

Parádní povrch silnice je trochu mokrý, sníh zatím nikde (byla půlka listopadu), zato hromady listí. Byl by hřích je nevyužít. První fáze ukončena.

Popojíždíme kousek dál, do míst, kde sjezdovka kříží silnici směrem na Adolfov. Cesta je to skvělá, s několika serpentinami, trochu hrubším povrchem a charakterem rychlostní zkoušky (které se zde ostatně i jela). Pohled do údolí nulový, nicméně už se trochu stmívá, takže není čas ztrácet čas. Rychlé nakomponování auta zohledňující neexistující rozhled. Místo mě začíná štvát – namísto skromné epičnosti, která je mu vlastní a na kterou jsem se těšil, působí díky mlhavému výhledu strašně prázdně. No nic, zkouším záběry, které jsem chtěl, balím věci a přesouváme se na další stage.

Zpátky k zastávce a od té opět do kopce směrem na Krásný Les. Trochu rozbitý asfalt po chvíli ztrácí svou tvář a je nahrazen krásným hladkým povrchem. Tento úsek mám hodně rád. Poprvé jsem na tady byl při EDDA Cupu a pak ještě několikrát. A když mohu, jedu se sem projet. Dá se tu jet rychle, jen je nutné nezapomínat brzdit. Některé zatáčky jsou slepé, docela vynáší a silnice díky svému „vyhlídkovému“ charakteru po úbočí kopce skýtá pouze málo prostoru k vyhnutí se protijedoucímu autu či autobusu. Zastavujeme v jedné z vnitřních zatáček a já se snažím realizovat snímek, kvůli kterému jsem chtěl podniknout celé focení. Nadšení mi tlumí jen ta blbá viditelnost. Hraju si se světlem, běhám od auta k foťáku a kontroluji jak vychází záběr. Spokojenost.

Na poslední fázi focení sjíždíme opět dolů na rozměrnou autobusovou zastávku, která by klidně mohla být i točnou a o závodních víkendech funguje jako depo. Okolní světlo přestalo existovat, takže to tentokrát bude jen na světlech, která jsem dovezl. Zkouším externí blesk se softboxem a hledám nejlepší úhly světla. Auto už mám relativně nakoukané, takže se (marně) snažím jít směrem jistých fotek. Něco se daří, něco ne, zbytek zvládne Photoshop. Po pár hodinách je vše na místě hotovo. Zato u monitoru strávím ještě pár desítek hodin než jsou všechny snímky hotové. Za těch pět válců to ale stálo.

tagy:
Like!