JDM 101: Amatérské okruhové akce v Japonsku

Málokterá země na světě má tolik závodních okruhů jako Japonsko. A nejen to, většina z nich je taky otevřena pro širokou veřejnost téměř každý den v týdnu. Díky tomu se každou chvílí koná něco, kde jako mladý Japonec nebo aspirující gaijin se svou plechovkou zkrátka nemůžete chybět. Tady je menší přehled těch nejlepších „grassroot“ akcí, na které v zemi vycházejícího slunce můžete narazit.

„Soukoukai“ – malé akce pořádané různými shopy a týmy – To, co přivedlo většinu Japonců na okruh a každý týden je nutí se tam vracet je paradoxně něco, co nemá žádný jednotný název nebo nějakou centrální organizaci kolem sebe. Jde o úplně obyčejné „trackdays“, které pořádají různé místní shopy a garáže ať už pro své současné zákazníky nebo k nalákání těch nových z řad veřejnosti. Ve své podstatě se ničím neliší od všech ostatních okruhových akcí pro veřejnost od Willow Springs až po Sosnovou, jejich síla ale spočívá v jejich nepřeberném množství. Tyhle věci se totiž na malých okruzích jako je Nikko, Tsukuba, YZ Circuit a mnoho dalších konají opravdu prakticky denně. Jen si představte jak by to tady vypadalo, kdyby byla Sosnová nebo Most otevřený každej víkend.

O něco zajímavější účast můžete spatřit na pravidelných okruhových srazech, které už mají své vlastní jméno a které se také příliš neliší od podobných akcí pořádaných u nás. Japonsko je domovem mnoha celosvětově proslulých akci jako třeba Drift Matsuri v Ebisu, kde se každé jaro a podzim koná dvoudenní nepřetržitý trackday pro driftery. Podobně legendární jméno má například i Chiba Damashi na okruhu Mobara Twin Circuit a spousty driftů si užijete třeba i na 1JZ Meeting na klouzacím plácku u Fuji Speedway. Gripaři na tom nejsou o moc hůř s různými akcemi jako třeba Battle Evome v Tsukubě, která patří mezi špičku celosvětové time attack scény.

Idlers Club – Tím nejlepším, co podle nás v tuhle chvíli můžou nabídnout japonské amatérské okruhy jsou akce pořádané pod hlavičkou Idlers Club v Tsukubě. Pokud jste o akci nikdy neslyšeli, prožeňte tohle jméno vyhledávačem a připravte se na lehčí infarkt. Najdete tam totiž vše,  s čím se byť jen trochu dá na okruhu blbnout. Od nesmyslně nabušených kei aut po staré 911, M3 a nespočet dalších klasických evropských sporťáků a mezitím všechny ty Eva, AE86 a Silvie co vás jen napadnou. Všechno na slickách, s rámem a neskutečným charisma, které v takové koncentraci najdete jen málokde. Z téhle akce kolují po netu hromady fotek i videí, tak na co ještě čekáte?!

D1SL Divisional Series – Různých soukoukai pro driftery je v Japonsku nespočet, ale nějaká velká série jim dlouho chyběla. Vše se změnilo v říjnu 2000, kdy vydavatel časopisu Option Daijiro Inada a „drift king“ Keiichi Tsuchiya začali pořádat celonárodní šampionát D1GP. Ten během prvních let připomínal „grassroots“ akce a někteří účastníci na závody stále ještě jezdili po vlastní ose, ale vše se poměrně rychle zvrhlo na přehlídku nesmyslných výkonů a tahání za ruční brzdu v 200 km/h. Nic proti tomu samozřejmě, ale to už s těmi polovraky jezdícími po kopcích nemá moc společného. Organizátoři se tohle snažili vykompenzovat novou sérií zvanou D1 Street Legal, která (jak už název napovídá) byla určená jen pro auta s espézetkou. Protože ale pro start v sérii D1 potřebujete jejich licenci a obdržet jí není zas až tak snadné, tak se závodní listina skládala víceméně jen z pilotů z profesionální D1GP v jiných autech.

D1SL proto v dalším roce doplnily ječtě čtyři regionální divize, kde můžete startovat bez zmíněné licence a kde jí také při dobrém umístění získáte. Právě na těchto akcích potkáte všechny ty možné vycházející hvězdy, které na závody trénují hlavně na kopcích den předem. A pokud náhodou nevíte co s penězma a vidíte se na startovací listině D1GP, tak je tohle místo kde začít.

Motorsportcom (MSC) – Někdy kolem roku 2008 vznikla D1SL konkurence v podobě šampionátu Motorsportcom. Ten se diametrálně lišil v přístupu k organizaci. Zatímco konglomerát D1 je plný byrokracie, politiky a korporátních manuálů, MSC ke všemu přistupuje vcelku laxně. Stojí na tom, že jde v první řadě o zábavu, to jí ale zdaleka neubírá na zajímavosti. Série se záměrně drží malých okruhů, díky čemuž si stále drží svůj „grassroots“ nádech. Spousta účastníků jsou legendy pouličního driftování (záměrně říkám „jsou“ a nikoliv „byly“) a navíc je soutěž rozdělená do tří kategorií podle zručnosti, takže se nemusíte bát, že vás hned v první jízdě vyklepne šampion s dvacetiletou praxí. Mimo to MSC pořádá i závody týmů, pro které je asi nejznámější. Úkol je v tom případě jednoduchý, jet s dvěma dalšími kámoši blíž, než to dokážou ostatní. Zní to jednoduše, ale bez pár roků nácviku to nedáte. Organizátoři pro zpestření pořádají během dne i klasický závod na čas, který ukáže, jak všestranná mají závodníci auta.

Drift Muscle – Víceméně kopií MSC je nově vzniklá série Drift Muscle, za níž stojí již jednou zmínění pánové Daijiro a Tsuchiya. Ty se totiž v roce 2010 s majiteli značky D1 rozhádali natolik, že se rozhodli sérii opustit a pokusit se vrátit ke kořenům na vlastní pěst. Popis z předchozího odstavce sedí i tady včetně rozdělení na několik úrovní podle zkušeností, ale pár inovací se najde i tady. Hlavní z nich je především část „Racing drift“, kde spolu auta závodní normálně na čas s tím rozdílem, že v každé zatáčce musí jet bokem. Zní to trochu divně, ale když se nad tím zamyslíte, tak to nemusí být až tak bizarní. Hlavně to ale piloty nutí přemýšlet o své jízdě úplně jinak a tím i pomáhá nabírat zkušenosti.

tagy: , , , , , ,
Like!