Legendy: Tsuchiyova AE86

Málokterá AE86 se vám při prohledávání Youtube objeví tolikrát jako tohle Trueno. Oproti všem těm oplastovaným Corollám vypadá dost obyčejně, ale nenechte se chybějícím rámem a křídlem zmást, takhle rychlou 86 na okreskách jinde nepotkáte. Její majitel, postarší pán s podezřelou úchylkou na zelenou barvu Keiichi Tsuchiya, může za to, že dnes kolem téhle staré Toyoty existuje taková hysterie.

Historie Tsuchiyova Truena sahá až do do roku 1987, kdy se ještě jako nové ukázalo v druhém díle videa Touge, které přinutilo tisíce mladých Japonců dělat hlouposti na horských okreskách. Spousta legend dnešní driftové scény jako třeba majitel okruhu Ebisu Nobushige Kumakubo nebo 180SX legenda Yoshinori Koguchi řekli, že je právě tohle video donutilo jít jezdit do kopců…

Zhruba deset let probíhalo všechno víceméně standardně a 86 dostala stejnou kůru, jakou dostávají podobná auta všude jinde. Znáte to, trochu lepší podvozek, o něco odolnější spojka a destičky a tak dál. Do tuhého začalo jít na konci 90. let, kdy se začaly objevovat auta jako Civic a Integra Type R, nové Silvie a podobně, kterým stará dobrá ‘rolla už přestávala stačit.

A tak jí nechal Tsuchiya v roce 2001 rozebrat v dílně Motore a kromě swapu tehdy úplně nového 20v blacktopu se auto dočkalo hlavně velké generálky karoserie. To vedle klasických oprav vyrezlých míst obnášelo hlavně její důkladné vyztužení jak pomocí bodování karoserie, tak i různých vzpěr všude možně. Říkalo se, že byla po tom všem kastle stejně tuhá jako DC5 Integra. Celý tenhle proces je k vidění v následujícím videu původně z Hot Version AE86 Club.

Motor neměl daleko od sériových 160 koní, ale díky programovatelné jednotce Freedom a pár dalším drobnostem nastaveným s ohledem na odezvu a ne výkon se na následujích pár let stal z Truena opět král kopců (i když teď už jen v pořadech Hot Version). V tuhle chvíli dostalo podobu, pro jakou je známo dnes: černobílé „panda“ nárazníky, nazelenalá kapota M-Technic ze suchého karbonu, TRD sedačky a 15″ pavučiny SSR Dori Dori. Vedle toho sloužilo i jako testovací základna pro Tsuchiyovu značku podvozků Kei Office a později DG-5.

Čas šel ale neúprosně dál a světe div se, Corolla zase přestala stačit. Vrátila se proto do zpátky k Motore, kde se do věcí vložil i Tadao Sakurai z TRD, který měl v 80. letech na starost stavbu továrních N2 závoďáků. Dvacetiventil se do šroubku rozebral a postavil z těch nejlepších dílů co vás jen napadnou. Vedle toho přibyla i plejáda dalších dílů od TRD jako upravené a odolnější převody, kratší stálý převod a tak dále. A Tsuchiya měl zase na čas klid…

… ale to samozřejmě netrvalo věčně. Tím se pomalu dostáváme do současnosti, respektive do let 2011 a 2012, kdy auto na Gunsai touge z Hot Version opět přestalo stačit ostatním, protože stavěli na čím dál tím rychlejších a novějších platformách. Sakurai-san ale bohužel v roce 2008 podlehl zdravotním komplikacím a stavby nového motoru se tak ujal Yoshinori Kamata z Tec-Arts, jenž dnes patří mezi největší jména ve světě AE86.

Když se dostanete na hranici možností původního 4A-GE, tak většina lidí přirozeně šáhne po jiném motoru jako je SR20 nebo F20C. Tsuchiya se ale chtěl držet původní receptury, a tak šáhl po něčem, co z motoru dostane ještě o drobek víc. Nechal postavit tzv. 7A-GE, složený z bloku obyčejné 1.8 7A-FE a hlavy ostrého 4A-GE. K tomu máme vyváženou kliku, kované vnitřnosti, ostré vačky od Tomei a tak dál a dál. Výsledkem je 200 koní v 7200 otáčkách a hlavně 210Nm v 4100 otáčkách. Nejde tady ani tak o výkon jako spíš o jeho průběh a točivý moment, o kterém si v téhle podobě můžou nechat všechny atmosférické 4AG jen zdát.

Každá sranda ale něco stojí a v tomhle případě to bylo neuvěřitelných 2.9 milionu yenů včetně DPH. V korunách je to tak nesmyslná hodnota, že to tady radši necháme v těch yenech, o kterých nikdo moc nemá představu. Věřte nám, nesnažte se to převést, akorát vám to zkazí večer… ale dost naší čecháčkovské závisti. Za zmínku stojí i to, že si Tsuchiya po dekádě pořídil i nová kola. Původní SSR vyměnil za nové 15×8,5″ Work Meister CR01. Podvozek nově obstarali také Tec-Arts se svými coilovery postavenými na základě tlumičů Aragosta.

Dal bych ruku do ohně za to, že je to v tuhle chvíli ta nejextrémnější AE86 bez rámu a slicků, jakou můžete na okresce potkat. Je ale dost naivní si myslet, že to tak bude na věky. Jednou, stejně jako už několikrát předtím přijde den, kdy něco novějšího a rychlejšího starou dobrou 86 opět nechá za sebou. Jestli se na to pak Tsuchiya konečně vykašle, a nebo se opět zavře do dílny a začne vymejšlet další úpravy je ve hvězdách. Nemyslete si ale, že ještě není co vylepšovat. Taková nezávislá zadní náprava nebo 3S-GE pod kapotou jsou podle nás docela logický další krok. Jedno je ale jistý, držet se jedný kastle 25 let a pořád jí vylepšovat si zaslouží uznání.

tagy: , , , , ,
Like!