Report: EDDA Cup 2014 ~ Most

Stál jsem tam s otevřenou hubou, naskakovala mi husí kůže, hlavou mi zněl řev vytáčených motorů v kombinaci s brzděním a podřazováním a v duši se mi rozprostíralo blaho. Buď byla moje pauza od posledních „velkých“ závodů moc dlouhá nebo se do Mostu sjela skupina opravdu zajímavých aut.

Autodrom Most, EDDA Cup,

Začátek sezóny v Mostě je pro EDDA Cup už pomalu tradicí. Protáhnout pedály akcelerátorů a brzd, provětrat kulisu řazení, nasát vůni spáleného benzinu, procvičit akrobacii přes ochranný rám. A hlavně držet volant a zajíždět co možná nejkratší časy. Široká trať s únikovými zónami je navíc ideálním místem pro rozebrání závodnických pudů ze zimního spánku a otestování úprav na vozech. Divák má vše jako na dlani a když vyjde počasí, což se letos stalo, jedná se o opravdu skvěle strávený den…

Autodrom Most, EDDA Cup,

Při procházení startovky jsem narazil na dostatečný počet názvů a pojmenování, která mi byla povědomá nebo ve mne vzbuzovala zvědavost, a tak jsem poslední březnovou sobotu – týden po dni Otevřených dveří – opět nabral směr pod hrad Hněvín. Příchod na okruh byl dle očekávání. Mnou vytipované speciály postávaly na různých místech autodromu a tak jsem ani zdaleka neměl šanci obsáhnout všechny na první pohled. Závodní trať zela prázdnotou, ale stejně mně strhlo množství závodní techniky, rozprostřené kam jen oko dohlédlo. Proud myšlenek na téma „Jaktože se nejezdí?..“ narušila odtahovka s nákladem opouštějící trať, aby se okolí vzápětí rozeznělo soundtrackem závodních motorů. Burácení se blížilo, takže jsem šel postát k plotu a dopřál si ono, ničím nerušené a v úvodu popisované, vstřebávání momentu, že jsem zase na pořádných závodech.

Autodrom Most, EDDA Cup,

Auta startovala po jednotlivých objemových skupinách a stupni úprav, přesto byl problém skupiny přesně rozpoznat. Já se samosebou zaměřoval spíše na dříve narozené vozy, které tvořili snad polovinu startovního pole, ale i mezi novějšími speciály figurovala řada zajímavých typů. Trať se držela, alespoň zběžně, charakteru vrchařských závodů, takže se na závodní asfalt vyráželo po jednom v časových intervalech, start byl pevný, cíl letmý a po odkroužení necelého kola se závodník vydal zpět do servisního stání.

Autodrom Most, EDDA Cup,

Autodrom Most, EDDA Cup,

Na podobných akcích ani nevnímám, kdo je nejrychlejší- ostatně není úplně jednoduché zorientovat se mezi stopadesátkou účastníků – ačkoliv podle naléhavosti jekotu motoru mi vždy bleskne hlavou něco o dobrém čase v cíli. Mnohem více jsem se snažil nacházet auta, na která jsem se těšil už od startovky vyvěšené na webu. Řada 130RS a 130LR v „háčkovém“ stylu byla lehce k nalezení; Escorty první a druhé generace na sebe také nenechaly dlouho čekat; řev Audi Sport Quattro pokaždé přišpendlil mé oči k závodní dráze a po průletu bíložlutého bolidu jsem pokračoval dál. Zanedlouho jsem však zíral na trať znova, to když letěl červený šíp v podobě repliky Lancie Stratos – Hawku HF3000.

Autodrom Most, EDDA Cup,

Procházel jsem depem, rozhlížel se kolem a až na závěr svého úvodního pátrání objevil jediného zadokolkového japonce staršího pětadvaceti let v podobě bílé AE86 (o té ještě bude řeč jindy). Parádní Alfu Romeo GTAm už jsem bral jen jako bonus.

Přiznávám, že na EDDU do Mostu vždy chodím kvůli potěše oka namísto prožití skvělých sportovních zážitků a letos jsem si to užil dosytosti. Několik karambolů (spíše technického charakteru než deformováním plechů karoserie) sice vytvořilo hrstce účastníků vrásku na čele, ale nepochybuji o tom, že ostatní večer odjížděli z Mostu spokojeni. Den nasáklý vůní benzínu uběhl skvěle… Palec nahoru celému organizačnímu týmu!

Autodrom Most, EDDA Cup,

tagy: , ,
Like!