Report & Megagalerie: Reisbrennen 2015

Německý sraz Reisbrennen je pro malého zapšklého Čecha, který už dávno zlomil hůl nad všemi místními srazy aut jako zjevení z nebes. Ono je tam totiž na rozdíl od těch našich na co koukat. O to příjemnější je navíc skutečnost, že se koná na Lausitzringu, který je z Prahy bez pár kiláků stejně daleko jako třeba okruh v Brně.

Při prvotním ohmatání nemusí člověka Reisbrennen ihned zaujmout. Jejich logo snad už ani kýčovitější být nemůže a při rychlejším prohlédnutí galerií z předchozích srazů může člověk nabýt dojem, že jde jen o další tuning sraz á la Mimoň. A proč se třepat někam k Němcům, když si přemaštěnýho langoše můžu dát na tuning srazu i tady a panáky budou navíc stát třetinu, žejo. (Ne fakt, za malýho Jägra chtěli 3 eura…)

Překonejte ovšem prvotní nechuť, podívejte se na fotky ještě jednou a pořádně a uvidíte, že vedle tisíců obětí tuzingu olepených obligádními řečmi jako „RIP Paul Walker“ a „JDM as fuck“ na sraze najdete i pár stovek poněkud rozumněji smýšlejících lidí, kteří dají před podobnými hloupostmi přednost nějakému tomu staršímu Skylinu, Silvii nebo Evu. Tací se samozřejmě najdou i u nás, ale zatímco cesta na tuning sraz ve Středních Čechách kvůli jednomu Skylinu a dvoum STi příliš cenu nemá, cesta kvůli několika stovkám takových aut do Německa se už vyplatí.

Po nadšených ohlasech několika místních na loňský ročník jsme se i my rozhodli překonat naší lenost, sbalili stánek a jedno z našich velmi nereprezentativních aut a vyrazili směr Drážďany také. A teď všechna prdel stranou – bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme jen mohli udělat. A vy ho koukejte udělat příští rok taky.

To co nás čekalo nebylo jen pár pěkných GT-R, kteří si šťastní chlapci z Německa mohou bez větších potíží přihlašovat, ale doslova vlna za vlnou aut, které jak kdyby vypadli z minulého čísla Optionu. A v případě některých to platilo doslova, jako třeba u této bývalé demo R32 od Top Secret s VQ pod kapotou. O něm si napíšeme něco víc později.

Auta, se kterými se lidé přijeli podívat na sraz jsou ovšem jen malým dílem celé akce. Vedle nich je tu totiž nálož demo aut od různých dílen a hlavně dovozců z Japonska, kteří se vás na každém rohu snaží přesvědčit o tom, že máte prodat tu Celicu nebo Eclipse a pořídit si něco přímo ze země zaslíbené. Ti etablovanější se můžou chlubit opravdu slušným matrošem, jakou byla třeba tahle 700 koňová R33 původně sloužící jako demo auto japonských Bee*R.

O „normální“ GT-R a další věci z Japonska však nebyla nouze nikde. Všechna ta „street“ auta, která můžete mít mávnutím propisky na kupní smlouvě obratem u sebe doma se krásně doplňovala vystavenými okruhovými auty, pomocí kterých se o vaší přízeň ucházejí další lidé po zakoupení nějaké té R32 nebo tak podobně. Vedle ukázek jak vám ten či onen může udělat z auta okruhovku nechybělo ani pár větších jmen jako třeba Nismo s jejich akutálními GT3 auty.

A nebo také něco méně tradičního jako 1600 koňová čtvrtmílová R32 od rakouských SLAPIT Performance. Bez keců přiznávám, že jsem větší turbo neviděl (a neslyšel) a vy nejspíš také ne. Nezapomeňte projít Honzovu galerii na konci článku, kde si tenhle nesmysl můžete prohlédnout do detailu.

Prodejci dílů k takové akci patří stejně jako výše zmínění dovozci a úpravci a ani tady nechybělo pár such wow very JDM obchodů prodávající tchajwanské kopie filipínských kopií kol a již citované echt JDM samolepky. Díky rozsáhlosti této akce se ale i tady našlo pár věcí stojících za zmínku. Tou, která nám osobně nejvíc vyrazila dech byl stánek HKS Europe. Ti totiž z Japonska poslali na několikaměsíční tůru po Evropě své bývalé okruhové GT-R z japonského cestovního šampionátu ze začátku 90. let. To patří vedle stejných aut v barvách Calsonic Impul a Taisan k tomu nejvíce legendárnímu, co kdy tamní okruhy v té době brázdilo. A já, malej člověk z malé nezajímavé země jsem si na něj mohl šáhnout a teď můžu spokojeně zemřít.

Ok, uznávám, jsem až přehnaně emotivní. Ale vemte si, že na obrázky toho auta koukáte na internetu už deset let a najednou do vás ve frontě na pití kolega strčí a řekne „hele vole to je ta okruhovka od HKS“. Asi si dovedete představit moje zděšení, když jsem se k autu přiblížil a pochopil, že nejde jen o nějakou repliku. V Reisbrennenu si zkrátka a jednoduše splníte svoje sny, ať už jsou v rámci japonských aut jakékoliv.

V neposlední řadě tady máme ještě něco co je třeba zmínit. Vedle všech těch stojících i jezdících aut a vystavených dílů je tu ještě jedna věc, která takovou akci dělá nezapomenutelnou. Tou jsou lidi. Je totiž jen jedna věc, která je lepší než koukání na všechny ty demo auta. Tou je když si o nich můžete s jejich majiteli popovídat. A vůbec nezáleží na tom o koho jde. Ať už je to šéf evropského HKS, kterému udělá radost, když mu poděkujete za přivezení auta vašich snů, majitel stejného křápu co máte vy, se kterým si navzájem ukazujete ten nejzapadlejší díl ve vašem motoru a nebo někdo, koho na japonských autech baví přesně ty detaily co vás. Tohle jsou totiž vzpomínky, které vám v hlavně utkví nejvíc.

Pro nás osobně to byl ten poslední případ, na který vzpomínáme s největším úsměvem. Konkrétně to byl pokec s týmem Nightspeed z Hamburku, se kterými se už dobrý rok navzájem sledujeme na sociálních sítích. Potkat osobně někoho, pro koho je stejně důležité mít velký japonský sedan s 1JZ pod kapotou a klouzat se s ním v průmyslových zónách a nebo si kupovat každý měsíc nové Drift Tengoku za absurdní peníze jen protože to zkrátka a jednoduše milujete nám vlilo nepopsatelně moc nové energie do žil.

O to větší zážitek bylo pak koukat na jejich čtyřdvéřovou R32, kterou na driftovacím plácku zdatně vodil Australan Stewey z InteriaMS, jenž většinu volného času tráví ježděním po Ebisu. Obzvlášť ve chvíli, kdy se v nočních hodinách na centimetry honil s modrým JZX100. Na malou chvilku jsme si mysleli, že jsme někde uprostřed doků v Yokohamě.

Všechny tyhle drobnosti tvoří mozaiku, která ve výsledku vytváří něco nezapomenutelného. A proto se příští rok neváhejte spolu s partou kamarádů sebrat a jet se tam podívat. Nebudete litovat!

A když jsme u té party kamarádů, tak nesmíme zapomenout poslat obří díky všem těm, kteří nás na akci doprovázeli. V první řadě dvojce z MP Servisu, bez kterých bychom se tam ze všeho posrali, Honzovi za již tradičně vynikající fotky, bandě TMRL32 za ukecání nás ať tam taky konečně jedeme a soustavné dodávání alkoholu a v neposlední řadě všem, kteří se u nás stavili a pozdravili! Příští rok se tam potkáme zase.

Like!