Report: Rallye Hořovice 2014

Rally v noci mám rád. Ten moment, kdy je všechno kolem ztichlé, uši jsou nastražené a oči směřují k tomu místu, odkud se každou chvíli vyšvihne světelný kužel a vzduch prořízne hřmění či jekot závodního motoru, je prostě skvělý.

Českomoravský pohár v rally se pro letošní rok spojil s Volným pohárem a já, po loňské návštěvě jednoho z podniků, dostal chuť zúčastnit se více soutěží. První na řadě byl dvoudenní závod v okolí středočeských Hořovic. Úvodní dvojice rychlostních zkoušek odstartovala v páteční podvečer, v těsné blízkosti letiště, kde se rozprostírala servisní zóna. Pneumatikovou loterii, která byla na pořadu dne díky kombinaci asfaltové a šotolinové části RZ, ještě podpořilo počasí, jenž pár hodin před startem notně zmáčelo terén vydatným deštěm. Promáčené boty i kalhoty byly tedy typickým úborem pro všechny diváky sledující noční průjezdy. První RZ, probíhající za padající tmy, odsýpala bez větších komplikací, což se rozhodně nedalo říci o druhém průjezdu stejným úsekem. Absolutní tmu totiž podpořila ještě hustá mlha, která závodění na hranici technických možností automobilů odsunula až na druhou pozici – mnohem obtížnější, než tlačit auta na limit schopností bylo rozpoznat, kde je ještě silnice a kde už pole nebo stromy. Po několika startovních číslech tak nastala dlouhá proluka a po půlhodinovém čekání pokračovala RZ volným průjezdem soutěžních posádek. A i když mně rally ve tmě hodně baví (ačkoliv to nejde z fotek moc poznat), nelitoval jsem – nejen fototechnika byla od mlhy docela dost promočená…

Sobota nezačala o moc lépe – mlha se stále držela na místě. V harmonogramu figurovaly tři měřené úseky, přičemž každý měly posádky absolvovat třikrát. Zvolil jsem kombinaci 1+3, takže na prvních pár aut na první erzetu do ostré vracečky a pak rychlý přesun na jinou RZ, kde jsem chtěl zůstat zbytek dne. Plán vyšel, a tak jsem po krátkém rozehřátí odcestoval na druhý měřený úsek. Mlha se s prvním ostrým autem začala pozvolna rozplývat a sluníčko oteplovalo všechna místa, odkrytá ustupující mlhou. Startovní pole, na jehož špici se (tradičně) proháněly Lancery a Imprezy různých evolucí a generací, hostilo i několik BMW, klasiky v podobě starších závodních škodovek i „podomácku“ postavené rally speciály. Rychlostní zkoušky byly vybrány moc pěkně, jedinou, ale o to výraznější pihou na kráse tak bylo neskutečné protahování jednotlivých průjezdů díky přibývajícím komplikacím na trati. No prostě se moc bouralo. Předposlední měřený úsek odstartoval snad s dvouhodinovým zpožděním, poslední úsek byl zrušen úplně. Na druhou stranu mi průtahy v čase aspoň daly možnost odskočit si vyměnit stávkující baterii ve fotoaparátu do servisu a při návratu uvíznout s autem na břiše v rozbahněné polní cestě, rozježděné traktorem… který mně nakonec z prekérní situace vytáhl bez mrknutí oka. Prořídlé skupině soutěžních posádek nakonec vévodila dvojice Černý-Bartoš s Lancerem Evo9. Další závod proběhne v půlce května v okolí severočeských Litoměřic.

tagy: ,
Like!