Report: Veszprém Rallye 2013

Byly doby, kdy se světem proháněla pravá „wéercéčka“, která se postupem času dostávala do nižších národních šampionátů. Byly země (a naštěstí stále jsou), kde se pořádaly šotolinové rally. Když jsme s kamarády před lety v období kolem prázdnin hledali, kde se tyto dva přístupy protnou a budou kompatibilní s požadavkem, aby to nebylo moc daleko, na průsečíku stál nápis Maďarsko. Ještě lépe řečeno Veszprém.

Veszprém Rallye 2013,

No prostě není nad to, vyrazit do zahraničního vojenského prostoru, nadšeně sledovat, co se to tam děje a čas od času vyměnit provizorní protiprachovou ochranu na objektivu. To poslední mi první rok úplně nedošlo, takže ještě dnes nostalgicky vzpomínám, jak jsem zničil objektiv. To byly naše dvě maďarské návštěvy v letech 2008/ 2009, pak bohužel také zavedli pravidlo znemožňující v tamním nejvyšším mistrovství starty dvoulitrových turbomotorových čtyřkolek neboli WRC (teda těch, co ve světě končili v roce 2010), podobně jako již mnohem dříve v Česku (u nás po roce 2005 přežívali a přežívají aspoň ve sprintrally). Nicméně v zemi čabajky si někdo začátkem letošního roku řekl, že by půst stačil a tyto speciály se vrátily zpátky. A my si také řekli, že už jsme dlouho nežrali maďarský prach zvířený wrckem a v půli července vycestovali stejným směrem, který, už za komančů, vyznávali ti dříve narození při cestách za bájným Balatonem. Namísto rychlostní zkoušky napříč otevřeným vojenským prostorem, jsme tentokrát po prvním průjezdu zalezli do lesa a (krom prachu) hltali to, co se na českých soutěžích moc nevidí. Protože i když přijel někdo z prostředka startovního pole – zvedal se za ním prach, od kol odlétávaly kameny, zatáčku projel mírným přetáčivým nebo nedotáčivým smykem, případně po dvou kolech, nerovný povrch zatáčky jej ještě tu a tam nadzvedl a po průjezdu už se všichni jen dívali, kterým směrem plyne oblak prachu – ne proto, aby před ním prchli, ale aby věděli. Šotolina prostě udělá všechno akční. OK, erzeta nebyla zrovna Ouninpohja nebo šotolinová verze španělských silnic s plynule navazujícími zatáčkami, jako spíše motání se lesem, převážně poplatné kombinaci 200-500m rovně, 90° doprava/ doleva a nejpěkněji se dívalo na Lancery, kdežto wéercéčka ubývala jak protivníci Chucku Norrisovi, ale nezpevněný povrch, fajn prostředí a skvělá atmosféra vše dorovnávaly. A k tomu ještě Lady VFTS, Volva 740, jeden Ford Escort Mk2 a pár dalších. Dobře sestavený harmonogram, tak akorát závodních posádek, místa pro diváky vytyčená bez zbytečné hysterie a pohodoví pořadatelé vše jen podtrhovali. Všechno plynulo nenuceně a já si konečně zase připadal jak na pořádné rally. Šotolinovou rally v Maďarsku? Doporučuji! Jen se připravte na to, že ještě dva dny poté budete smrkat prach…

tagy:
Like!