Autoideas: Šedý průměr nebo výjimečná automobilka?

Poslední dobou docela řeším škodovky. Ne, že bych si chtěl nějaký „okřídlený šíp“ pořídit, to rozhodně ne. Ale je to prostě v ČR jediná automobilka, která přežila díky intervenci ze západu vlastní pohřeb. Věděli jste, že měla být původně prodaná Renaultu? Oktávka by dneska vyrostla na platformě Laguny a nás by štval zakrslý přepínač blinkrů nebo nepochopitelné ovládání rádia.

Ale pár lidí tu myšlenku neskouslo, v porevolučním chaosu zatahali za správné nitky a Škoda Auto spadla do klína koncernu Volkswagen. A já věřím, že díky tomu dneska automobilka těší své věřitele stále rostoucími hospodářskými výsledky, které muchlají plechy na kapotách i samotnému vedení VW.

Ale mě spíš zajímá období do zmiňované fůze a nadnárodňování. Naší největší automobilku založili v roce 1895 dva cyklisté (což není tak hrozné, starej Peugeot začal snad už v 18. století s mlejkem na kafe a pepř), Vašek Laurin a Vašek Klement. Když upgradeovali z kol na motorky a následně auta (ačkoliv Voituretta A se podobá samo spíš kočáru), firma se stala akciovkou a slavila úspěch. Po první válce, v roce 1925, se spojila se Škodovými závody a všechno se přejmenovávalo. Nevím, jak to přesně bylo s kvalitou a konkurenceschopností škodovek před válkou, protože jsem jel jen jedním vozem L&K, a to modelem 300 z konce 20. let, ale mám pocit, že po roce 1945 už to nebyla žádná hitparáda. Tam už mám totiž možnost srovnání.

Po válce ještě dojížděla výroba Superbu, který byl v konkurenci ostatních aut průměrný. Jezdil jsem teď v jednom, měl řadový šestiválec 3,1 litru. Jel sice celkem dobře, ale konstrukčně to nebylo úplně ideální. Karburátor umístili vysoko nad motor, aby měla pumpa s přívodem paliva furt co dělat a navíc pod ním byly svody. Takže při opravách hrozilo vznícení vozu. Pak koukám na motor předválečného Wandereru, to samé, řadová šestka. Jenže tady mají karburátor dole (rozuměj: mnohem níž než nádrž), takže do něj krásně teče benzin samospádem a hlavně mají svody na druhé straně bloku. Připadalo mi to mnohem lepší řešení. A navíc náš sedan Superb elegantní Wanderer na rovince předjede. Superb bylo auto pro řidiče, když jsem seděl vzadu, připadal jsem si jako vyžraný bankéř s buřinkou a brýlemi na řetízku. Ostatně celé auto tak vypadá.

Závodní poválečné Škodovky (Sport, Super Sport a 1100 OHC) vynecháme, stejně to nedotáhli na žádné výrazné vítězství. Alespoň tenkrát dokázali něco zpytlíkovat a dojet v roce 1950 do Le Mans, ač bez valného úspěchu. V 50. letech už totiž jezdily jinačí brka…

Veteránisty zajímají škodovky počínaje modelem Felicia, ačkoliv mnozí nevědí, že před ní byla ještě jakási 450tka. Já to taky nevěděl, nedávno mi jeden kamarád vysvětloval rozdíly, jenže pro mě je to stejné. 450, Spartak, Felicie, Octavie – to samé, akorát to má nebo nemá střechu a na motůrku sedí jeden nebo dva karburátorky. Nesmím zapomenout na ty jiné lišty a kliky.

A ve Škodovce stejně prali na auta, co zrovna měli na skladě, chaos v modelových rocích a zdánlivě nemožných kombinacích teď akorát rozdmýchává debaty zaručených „znalců“. No jo, ale vezměte to kolem a kolem. Felicie je sice uznávaná pro svou nespornou eleganci, zejména Němci si ji rádi pořizují a předvádějí se na evropských soutěžích pravidelnosti (je totiž neokoukaná na rozdíl od Karmannů Ghia nebo brouků). Jenže si jízdu nijak zvlášť neužijete – motůrek kolem litru objemu prostě nejede, ač měl i 50 koní, v zatáčkách žádný adrenalin, brzdy bláto a podvozek chabý. Proto bych felicii nechtěl, její tvary to prostě nezachrání.

Některé modely vynecháme, přesunem se k tisícovce. Ta byla podle mě nejlepší poválečnou škodovkou, zejména kupátko MBX. Tedy pardon, byla by, kdyby měla motor. Jakoby škodovka po celou dobu své historie nedokázala vyrobit pořádný engine. Škodovka je krásná, motor vzadu je nesporná výhoda a zajímavé technické řešení, jehož možnosti zabila až nejhorší řada vozů z Boleslavi. Ano, 742, nebo všechny ty 105, 120 a ty další, o jejichž špatných konstrukčních řešeních a mizerných vlastnostech dávno víme.

Z davu už vystupuje akorát 130 RS, kterých dnes jezdí díky replikám třikrát tolik, než jich bylo vyrobeno a výchozí kupátko 110 R. To je prostě pěkný auto, ale pro mě stále moc okoukaný. A prototyp ÚVMV 1100 GT se bohužel nevyráběl. Jo, věřím, že to všechno zabili komunisti, ostatně jako celou plejádu krásných československých značek. Kde je Pragovka, brněnská Zetka, prostějovský Wikov, pražský Walter, Aero a další? Zná někdo třeba českou značku Start? Takových bylo. Alespoň že Tatra dělá ty náklaďáky, ačkoliv nový model Phoenix má tatrovácký jen podvozek – motor je Paccar, převodovka ZF a kabina Daf. Staré tatry jsou ale na jinou debatu…

Je to prostě pryč, a jelikož komunisti byly také lidé (minimálně tím, že jejich těla obsahovala maso, krev a kosti), můžeme si za to vlastně sami. Jen bohužel těchto 40 let zničilo naše šance zůstat automobilovou velmocí. Zabilo nás to v tomto ohledu vlastně navždy – už nejde dohnat tu ztrátu, výpadek. Auto vzniklo před nějakým 125 lety a vývoj nezastavíš.

Díky tomu, že škodovka je Volkswagen, tak přežila a může alespoň v rámci muzea zachraňovat střípky své garážové historie. Ale bez něj, pokud by žila, věřím, že by byla i nadále průměrnou automobilkou jako v poválečné minulosti.

Fr 93

Like!