WTAC 2013: Přehled vítězů

Vrtalo mi hlavou jak svůj report z letošního World Time Attack Challenge pojmout a od čeho se odpíchnout. Jak jsem tak koukal na fotky a vzpomínal na všechny ty dojmy, jaký na mě jednotlivý auta udělaly, tak se mi pořád vracela jedna a ta samá myšlenka. Nedokázal jsem dostat z hlavy jak naprosto monstrózní auta ovládly za posledních pár let celý time attack. A tak mě napadlo vám je všechny popořadě představit.

Tilton Evo– Šampiónem pro tento rok se stalo Evo týmu Tilton pilotované Garth Waldenem. Podařilo se mu zajet rekordní čas 1:24:8550. Tilton tak dokázal pokořit svého největšího rivala z minulého roku, Nemo Evo.

MCA S13 – Na druhou příčku se dostala S13 od MCA Suspensions s nezaměnitelným předním ‘lipem’. Earl Bamber dokázal využít bohaté zkušenosti z minulého roku a překonal svůj osobní rekord. S časem 1:27:3670 se stal druhým nejrychlejším a celkově nejrychlejším se zadní poháněnou nápravou. A prej že je S13 dobrá leda tak na boky…

Nemo Evo – Šampion z minulého roku se tentokrát potýkal s problémy s chlazením. I přes usilovné snažení celého týmu a snížený tlak turba tak, aby se motor nepřehříval, se nepodařilo problémy zažehnat a po diskuzi s celým týmem včetně jezdce Warren Luffem se rozhodlo neriskovat poškození motoru a tým odstoupil. Zároveň si ale byli schopni zabezpečit třetí místo se zajetým časem 1:27:7080, což aspoň trochu pomohlo zahnat zklamání. Poznámka na okraj pro ty, kteří se v tomhle prostředí moc nepohybují. Tohle Evo je asi nejextrémnější time attack auto současnosti s aerodynamikou, která je o řád výš oproti zbytku aut tady. Pokud máte čas, určitě koukněte na MotoIQ, kde auto podrobně popsali (část 1 a část 2).

Scorch S15 – Soukromník a v současnosti nejrychlejší muž na Tsukubě „Under“ Suzuki se svojí brutální S15 potýkal při pátečním testovacím dnu s technickými problémy. Potom co se je podařilo odstranit, se do toho Suzuki pustil na plno, ale i tak mu třetí místo těsně uteklo a jeho nejlepší čas 1:27:9580 stačil pouze na nepříjemnou čtvrtou pozici. Na druhou stranu byl nejrychlejším mezi mezinárodními týmy, když všechny medailové stupínky obsadily domácí.

Top Fuel/Voltex S2000 – Jedno z aut, na které jsem se opravdu těšil, byla S2000RR týmu Top Fuel/Voltex. Bohužel se Honda potýkala s problémem palivového systému, a tak Nobuteru Taniguchi, který celkově pilotoval vozy třech týmů, nemohl jet tak, jak by si přál. Čas 1:28:8660 stačil na páté místo.

Tarzan – Jedna taková malá vsuvka – pečlivě sledující konkurenci Eiji ‘Tarzan’ Yamada.

RE-Amemiya FD3S – Dalším vozidlem, které pilotoval Nobuteru Taniguchi, byla lehce rozpoznatelná Hurricane RE Amemiya Mazda FD3S, která už s tou sériovou nemá nic společného. Zajetý čas 1:29:8670 stačil na šestou pozici.

Predp Motorsport Exige – Krásně upravený Lotus v barvách Advan/Yokohama zajel čas 1:30:1390, což ho jen těsně posunulo před Esprit NSX. Bohužel mám pouze tuto jednu nepodařenou fotografii.

Esprit NSX– Tarzan si na WTAC nevěděl s NSX pořádně rady. Respektive podle toho, co jsem se dočetl a zaslechl, se Esprit NSX nechovala v zatáčkách podle jeho představ. Po ‘průletu’ cílovou rovinkou se časomíra zastavila na 1:30:2550 a přiřadila tak týmu Esprit celkovou osmou příčku.

Dominator – Bohužel se mi záhadně nepodařilo pořídit ani jednu fotografii Eva týmu Dominator. Steve Glenney, který pilotoval také konkurenční Pulse Racing Evo, dosáhl se zajetým časem 1:30:3230 na devátou pozici. No a nakonec uzavírá první desítku, jak už jsem naznačil, uzavírá Pulse Racing Evo. Oranžově zbarvené Evo zajelo čas 1:30:8750.

tagy:
Like!