Řeči o tom, že míň je někdy víc

Auta jsou různá. Některá jsou jako olivy nebo pivo, k tomu aby se vám líbily musíte buďto dospět, nebo mít kolem sebe kámoše co vás do nich vtáhnou. Třeba jako Corolla E70 nebo Datsun 510, který podle většiny lidí vypadají jako žigul a kei cars jsou zase jen nákupní taška. No a pak tu máme auta, co se prostě povedly a líbí se vám na první pohled. Jako například Silvia S15. Líbí se snad všem, což vede logicky k tomu, že je všude… a kvůli tomu se tenhle povedený design brzo většině z nás okoukal.

To vedlo k tomu, že se všichni chtěli odlišit a začali na své S15 dávat víc a víc laminátu a lakovat jí v několika různých odstínech. A tak dneska vidíte oplastované a všeljak polepené S15 s obrovskými koly na každém (internetovém) rohu. Před deseti lety ale nic takového nebylo. Byla to doba, kdy ještě nebyly rozšířené bodikity, nesmyslná křídla a leštěné devatenáctky, kdy se jezdilo na malých ošklivých kolech a na zemi.

A to je přesně ten druh oliv co nám nejvíc chutná. Jasně, chápeme, že se všechno časem vyvíjí a nevyhne se tomu ani styl upravování aut. Ale jak tak procházíme všemožná fóra z celého světa a koukáme na rozdělané projetky, tak se nemůžeme zbavit dojmu, že si to dnes lidi při stavění aut zbytečně komplikují.

Spousta lidí dělá svá auta až moc oplastovává a motory staví zbytečně komplikované jen kvůli tomu, že to tak dělají ostatní a zapomíná, že i původní vzhled s pár drobnými doplňky a jen lehčí oživení výkonu nemusí být k zahození. Vzpomeňte si na to, až vás zase jednou naštve, že nemáte 400 koní ve své S13 nebo motor od Spoon ve svém Civicu.

Like!